Choosing two classic Hollywood icons and paying tribute to them has become an essential part of the Noir Film Festival over the years. The actress we are going to honour this year at Český Šternberk is Bette Davis (1908–1989), who in the span of her impressive half-century-long career took part in more than 100 films and TV projects.

Two times winner and 9 times nominee for the Academy Award (she got nominated every year between 1939–1943), Davis became known for her portrayal of temperamental, unlikable and mean women. The Hollywood image of Bette Davis, who entranced the audience by her harsh voice and energetic acting rather than by her beauty, is therefore closely connected to problematic narcissistic characters who spit venom and throw around death stares. Who wouldn’t know the early 80s hit “Bette Davis Eyes” by the American singer Kim Carnes in which she celebrates Bette’s trademark stare with one warningly raised eyebrow? Furthermore, the line “what a dump!” uttered by the scheming and ever-dissatisfied wife of a village doctor played by Davis, has found its lasting place in the world of pop culture. The famous line comes from the noir melodrama Beyond the Forest (1949) directed by King Vidor and produced by the Warner Bros., and it is this very film that we have chosen to screen in Davis’ honour. In this piece, Bette Davis plays one of the most wicked femmes fatales in the history of noir – Rosa Moline stops at nothing and combines the cold-bloodedness and spinelessness of Ellen Berent in Leave Her to Heaven (1945) with the constant dissatisfaction and desire of Flaubert’s Madame Bovary. Topped off with a dose of tragedy worthy even of Tolstoy’s Anna Karenina, this film leaves no one unmoved.

The Noir Film Festival’s visitors are going to get acquainted with Bette Davis in the time her career – which had started in late 1930s – was nearing its peak. Later in 1950s, Davis’ career had slowly begun to stagnate, right until she re-appeared on the silver screen in a bewitching role of a psychopath called Baby Jane. Robert Aldrich’s What Ever Happened to Baby Jane? (1962) was screened during the 6^th edition of NFF in Special screeninigs as a necessary complement to the main section themed “psycho noir”. This year, however, we ought to show Bette Davis in her prime.

Jako každý rok, i letos složíme dvěma vybraným hereckým ikonám klasického Hollywoodu pocty, které se v průběhu let staly neodmyslitelnou součástí programu Noir Film Festivalu. Ženskou hereckou hvězdou, jíž v srpnu na Českém Šternberku vzdáme hold, bude Bette Davis (1908–1989), která se za svou více než padesátiletou kariéru objevila v žánrově pestré škále filmů a televizních projektů, jejichž počet převyšoval stovku.

Držitelka dvou Oscarů a dalších devíti nominací (mezi lety 1939–1943 byla na cenu americké Akademie filmového umění a věd nominovaná pravidelně každý rok) se v paměti publika zapsala zejména rolemi temperamentních, nepříliš sympatických a zlomyslných žen. Hvězdný obraz Bette Davis, která spíše než svou krásou uhranula publikum drsným hlasem a energičností projevu, je tak spjatý s problémovými osobnostmi se sklony k narcismu, které pro sarkasmus nechodily daleko, kolem plivaly jed a zabíjely pohledem. Kdo by neznal populární hit raných osmdesátek „Bette Davis Eyes“ v podání americké zpěvačky Kim Carnes, který oslavoval hereččin trademark – všeříkající upřený pohled s varovně pozdvihnutým obočím. Obdobně v popkulturním světě zlidověla její fráze „What a dump!“ (Taková díra!), kterou pronesla ústy intrikánské a věčně nespokojené manželky venkovského lékaře v noirovém melodramatu Tam za lesy (Beyond the Forest, 1949), které v produkci studia Warner Bros. natočil režisér King Vidor. Právě tento snímek, v němž Bette Davis ztvárnila jednu z nejprohnilejších noirových osudových žen vůbec, jsme vybrali pro její Poctu. Přes mrtvoly kráčející Rosa Moline, jež v sobě spájí chladnokrevnost bezpáteřní Ellen Berent ze Smrtelného hříchu (Leave Her to Heaven, 1945), věčnou nespokojenost a tužby Flaubertovy Paní Bovaryové a tragické rozměry hodné Tolstého Anny Kareniny, bezpochyby nenechá nikoho chladným.

Návštěvnice a návštěvnici Noir Film Festivalu se tak poprvé seznámí s Bette Davis v době, kdy její hvězdná kariéra započatá v druhé polovině 30. let směřovala k vrcholu, po němž v 50. letech přišlo období pozvolné stagnace, než se na filmová plátna vrátila v uhrančivé roli psychopatky Baby Jane. Snímek Roberta Aldriche Co se vlastně stalo s Baby Jane? (What Ever Happened to Baby Jane?) z roku 1962 jsme uvedli na 6. ročníku NFF ve Zvláštním uvedení jako nezbytný doplněk k ústřední tematické sekci „psycho noir“. Nyní splácíme dluh nejzářivějším létům její herecké kariéry.